Ahoj, jsem přízemní, ale pouze výškou, o povaze nemůže být řeč, vykřičník na to! Jinak jsem „elko“. Je to kvůli tomu, abych se více sblížil s pozemkem. Trochu mě tlačily autority (územní plán). Chtěly si mě naklonit, ale vysvětlil jsem jim, že mám rád výjimečnost a nechci být stejný jako ostatní. Domluvili jsme se, že se skloním pouze z části. Měl bych se postavit do severozápadní části pozemku, což je super, protože se budu kochat výhledem na Kunětickou horu.
Vnitřní PROSTORY jsem rozoddělil na klidovou a denní zónu s přímou návazností na krytou terasu. Už cítím vůni masa 🙂 Klidová zóna je určena především pro odpočinek v soukromí a také jsem ji využil pro oddělení od komunikace. Vznikne tak více soukromí na pozemku.
Vzhledově vsázím na minimalismus. PROSTORově funguji ve dvou hmotách, které jsou rozlišeny barevně i tvarově. Vydupal jsem si větší okení plochy, aby bylo vice světla. Všechno citlivě zasazeno, aby nebyla omezena funkčnost interiéru. Razím přísloví, že složitost je nepoznaná jednoduchost. Chci tedy být přirozeně jednoduchý a žít v symbióze s pozemkem a hlavně se svými obyvateli.
Vždy jsem si šlapal vlastní cestu, někdy uprostřed a někdy na okraji. Naslouchal jsem a sebeutvářel se. Cítím, že jsem připravený. Nejsem jenom PROSTOR pro život. Jsem Váš nový domov.

Pánové přesně vystihli naše totálně abstraktní­ zadání­. Nikdy by nás nenapadlo, co vše je možné udělat s informací­, že jsme celkem velcí­ lenoši. Bonusem naví­c byl naprosto ojedinělý pří­stup v průběhu celé spolupráce – opravdu jsme s Vámi zažili krásný příběh 🙂 Děkujeme a už se těší­me na projekt. Katka a Kuba